KONĚČESKY.cz
Proč mívají koně separační úzkost?
Separační úzkost je častým problémem u mnoha koní. Ve většině stájí je alespoň jeden kůň, který je protestuje proti odvedení ze stáda nebo naopak panikaří, když odvedou jeho kamaráda. Proč se to děje? A proč jsou na tom někteří koně hůř než jiní?
Koně se vyvíjeli miliony let pro život ve stádě – pro zvířata, která jsou kořistí, se bezpečí nachází ve vyšším počtu členů skupiny. Jsou závislí na dalších členech stáda, kteří je upozorní na blížící se nebezpečí a jsou „na stráži“, zatímco oni spí a odpočívají. Takže je zcela přirozené, že si koně formují silní pouta a často vytváří celoživotní pouta – vztah s jiným koněm, často podobně starým a velkým, jako jsou oni. Osamocený kůň je v nebezpečí a musí být neustále „v pozoru“ – jakákoliv ztráta koncentrace může být otázkou života a smrti.
Na druhou stranu, naši domestikovaní koně jsou často vypouštěni do samostatných výběhů nebo se musí potýkat s neustále se měnícím složením stáda, kdy často nemají možnost si takovéto pouto vybudovat. Někteří koně budou, zcela pochopitelně, vystresovaní z izolace, či neustálých změn, kdy mají problém se uvolnit bez přítomnosti dalšího koně/koní a mají tendenci se upínat na zbytek stáda, kdy mají konečně možnost se socializovat.
Koně, jež byli odstaveni příliš brzy, zažijí náhlé, traumatické oddělení od jejich matek a mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že budou mít sklony k separačním úzkostem i později. Koně, kteří jsou oddělování od ostatních na určitý časový úsek (boxové ustájení sem rozhodně patří) nebo ti, kteří se něčeho lekli během separace od stáda, si také mohou vytvořit strach z opouštění bezpečí skupiny.
Zapojíme-li zdravý selský rozum, je nám jasné, že nervozita, či úzkost koně při oddělení od skupiny je zcela přirozené a normální chování. Je naší odpovědností se ujistit, že naši koně jsou sebevědomí i pokud odejdou od stáda. Toto vyžaduje postupnou a pečlivou přípravu. Nejlepším postupem je změnit pocity/asociaci koně s oddělením od stáda postupně, tedy vyvarovat se posilování pocitu strachu. Mají-li koně spojené pozitivní zážitky s oddělením od stáda a postupně jim je prodlužován čas strávený odděleně, jejich sebevědomí bude růst spolu s jejich vědomím, že se vždy vrátí za svým stádem a nemají se tedy čeho bát.
Začíná-li se váš kůň fixovat na jiného koně, začněte s postupným tréninkem, kdy budete začínat krátkým oddělením od stáda – na začátku klidně jen na pár vteřin, postupně (a opatrně) pak navyšujte čas, který bude váš kůň trávit od stáda. Ujistěte se že váš kůň je v dobře socializovaném stádě a zajistěte příjemné zážitky během separace – tedy krmení, drbání na oblíbených místech nebo pamlsky.
Nenuťte vašeho koně opustit stádo, nenechávejte ho samotného a rozhodně ho netrestejte, pokud je nervózní. Rozhodně na strach nezvykne. Ponecháním koně o samotě a ve stresu jen posílí jeho strach z oddělení od stáda a je dost možné, že se stav ještě zhorší.
Bude-li váš kůň sám ve specifické situaci, například kvůli veterinárnímu ošetření nebo návštěvě kováře a vy očekáváte problémy, ujistěte se, že je s vámi během úkonu jiný – klidný kůň. Není-li toto možné, zajistěte koni přístup k dostatku krmení – různá objemová krmiva nebo koncentrovaná krmiva (samozřejmě s mírou a s ohledem na jeho krmnou dávku a výživový stav) by jej měla zaměstnat.
Nevíte-li si se separační úzkostí u svého koně rady, pak se obraťte na kvalifikovaného odborníka, který vám pomůže vytvořit postupný tréninkový plán tak, abyste problém vyřešili s co nejlepším dlouhodobým výsledkem.