KONĚČESKY.cz
„Myslete na koně“
Tohle by neměla být radikální myšlenka a rozhodně by na ni nemělo být pohlíženo negativně, jak tomu bohužel často je.
Jak si může někdo dovolit začít myslet na dobro a spokojenost svého koně? Jak to, že prostě neukážete koně „kdo je tady šéf“, neuběháte je do submise a naučené bezmocnosti? To jste jako nějaký „cíťa“ super ťuťu-ňuňu-koně-zaříkávající hipík?
Tohle je bohužel častá reakce na to, když si uděláte čas a snažíte se naslouchat svému koni. Získat a udržovat dialog s koněm, místo toho, abyste s koněm vedli jednosměrný monolog a očekávali bezchybné reakce koně bez jakýkoliv „komentářů“. Jak si kůň může dovolit mít nějaké „připomínky“ a feedback k vašim požadavkům, to si přece NESMÍ DOVOLIT, MUSÍ POSLOUCHAT!
Koně nejsou stroje.
Koně přemýšlí, cítí, občas jim trvá, než něco pochopí, naučí se a spojí si to do skládačky. Čas, který jim zabere učení a rozvoj přímo koreluje s kvalitou instrukcí, kterých se jim dostává. Trvá-li vašemu koni „věčnost“ než se něco naučí, možná byste se měli zeptat sami sebe, zda dané úloze rozumíte natolik dobře, abyste ji učili.
Nemůžete trénovat bolest
Stejně tak radikální je myšlenka, že kůň, který vykopává, staví se na zadní, odmítá provést cvik, klopí uši nebo kope, prostě potřebuje „pevnou ruku“ a někoho, kdo mu ukáže „kdo je tady šéf“, či kdo se s ním nebude „crcat“ a podobně. Nemělo by nám být tak cizí zastavit se a zamyslet se nad tím, co daná reakce znamená, na rozdíl od slepé reakce našeho ega a potřeby dominance.
To, co potřebujeme je změna debaty, tak abychom zabránili psychickému a zdravotnímu poškozování těchto úžasných zvířat, a to napříč všemi disciplínami. Koně si zaslouží lepší zacházení.