Články a videa o koních

Chceme-li být úspěšným koňským trenérem (Straightness training) je důležité znát koňské smysly. Koně pomocí nich rozpoznávají své okolí. Stejně jako u lidí můžeme rozdělit koňské smysly takto:

1. Sluch (uši)
2. Čich (nozdry)
3. Chuť (jazyk, patro)
4. Hmat (kůže, srst, fousky)
5. Zrak (oči)

Sluch

Sluch je pro koně velmi důležitý. Koně mají lepší sluch než lidé.

Pomocí svých pohyblivých uší je kůň schopný neustále zachytávat různé druhy zvuku, které k němu přichází ze všech možných směrů. Pokud je kůň ve střehu, jeho uši budou otočeny na pozorovaný objekt. Pokud se tedy kůň soustředí na jezdce, jeho uši budou stočeny více dozadu.

Sluch také hraje velmi důležitou roli při orientaci koně ve tmě.

Čich

Koňský čich je velmi dobře vyvinut. Na příklad koně dokážou vycítit přítomnost jiného koně na poměrně velké vzdálenosti.

Čich je také velmi důležitý pro společenské chování koní. Nový kůň bude ve stádě důkladně očichán ostatními členy stáda jako první. Pokud si kůň jednou zapamatuje pach jiného koně, již nikdy jej nezapomene.

Hřebci a valaši si také očichávají své „koblížky“ a kálí na ně, aby přebili pach rivalů.

Koně mohou mít velmi rozdílné pachy.

Pokud kůň cítí něco nového nebo divného, často zvedne svůj horní pysk a „větří“. Tomuto jevu se říká flémování.

Koně dokážou podle čichu poznat, zda je jejich voda a krmení v pořádku. Pokud se kůň vykálí do svého kýble s vodou, už z něj nebude pít.

Chuť

Chuť pomáhá divokým koním rozpoznávat jedovaté rostliny od těch jedlých.

Mnoho koní má preference nebo nelibost vůči určitým chutím jako je kyselost, hořkost, slanost nebo sladkost. Tím pádem někteří koně mají rádi banány a jiní ne. Všeobecně platí, že většina koní preferuje sladké, ale neodmítnou kyselé jablko. Stejně tak koně rádi lížou kamennou sůl.

Hmat

Koně jsou od přírody velmi citliví a mohou dokonce cítit mouchu, která přistane na jejich kůži. Pokud je na koni moucha, bude se ji snažit odehnat šviháním ocasu, házením hlavou nebo cukáním určitého podkožního svalu.

Koně reagují na nejjemnější dotek a tím pádem můžeme říci, že jejich hmat je velmi silně vyvinutý.

Hmatové vousy

Koně prozkoumávají své okolí pomocí dlouhých hmatových vousů, které mají na svém horním i dolním pysku.

Divokým koním sloužily hmatové vousky kolem jejich očí, nozder a tlamy k prozkoumávání povrchu a hledání jedlých rostlin. Nervová zakončení a tlakové senzory jsou stále funkční i u domestikovaných koní.

Hlavní funkcí těchto vousků je ochrana koně. Citlivé oblasti jako oči, nozdry a tlama jsou ochraňovány před zraněním pomocí těchto fousků. Vousky fungují takto: „Musím si dávat pozor, pár centimetrů a praštím se do nosu“ nebo „něco se mi dostane do očí“.

Koně, kteří tyto vousky nemají, mají mnohonásobně větší šanci na zranění hlavy. Tím, že tyto hmatové vousy ostříháte, vezmete koni podstatnou část jeho ochranného mechanismu citlivých částí hlavy. Ostříhané hmatové vousky jsou pro koně skutečně nepříjemné.

Zrak

Zrak koní je naprosto odlišný od toho lidského. Hlavními rozdíly jsou tyto:

• Pozice očí
• Vnímání detailů a pohybu
• Celkový rozhled
• Trojrozměrné vidění a vidění jednoho oka
• Slepá skvrna
• Ostření
• Noční vidění
• Přizpůsobení se světlu
• Barvy

Pozice očí

Predátoři mají oči umístěné v přední části lebky, např.: kočky, sovy, psi, lvi. Díky tomuto se mohou lépe zaměřit na svou kořist.

Koně mají oči umístěné po stranách lebky, a to z toho důvodu, že jsou od přírody kořist a potřebují tedy větší přehled o svém okolí a případném nebezpečí.

Lidské oči jsou umístěny takřka hned vedle sebe.

Ostření

Koně vidí dobře jak na blízko, tak na dálku díky možnostem ostření svých očí. V podstatě jsou koně schopni vidět ve stejný okamžik ostře předměty v bezprostřední blízkosti i krajinu v pozadí. Pokud se kůň pase, je schopen zkoumat pastvu a ve stejné chvíli zcela jasně vidět, co se děje v dálce.

• Pro zvíře, které je kořistí, je životně důležité být schopen registrovat nečekaný pohyb. Zpozorování predátora včas je pro koně zásadní, proto jsou koňské oči vyvinuty pro vnímání objektů v dálce. Oči koně mají více receptorů pohybu než oči lidské.
• Protože kůň není od přírody predátorem, má mnohem nižší schopnost vnímat detaily než člověk. Kůň je schopen lépe registrovat pohyb v dálce.
• Možnost koní vnímat detaily je omezená. Tvar čočky by musel být mnohem kulatější pro pozorování detailů z blízka.
• Lidské oko je schopné se přizpůsobovat lépe než oko koně díky jeho zakřivení. Kůň musí vědomě přiblížit hlavu k objektu, který chce vidět detailně.

Celkový rozhled

Koně mají širší zorné pole než lidé. Jsou schopní vidět téměř 360° kolem sebe, zatímco naše zorné pole pokrývá zhruba 190°:

Vnímání trojrozměrného prostoru:

• Koňské vnímání trojrozměrného prostoru je omezeno na zhruba 70°přímo před koněm. To znamená, že jeho prostorové vnímání je omezené. Tím pádem je pro koně těžší odhadovat vzdálenosti než pro člověka.
• Lidé mají dobré prostorové vnímání na cca 120° našeho rozhledu.

Vidění jednoho oka:

• Koňské levé oko má pozorovací rozsah asi 142,5°. Kůň nevidí stejný pohled svým pravým okem – pravé oko tedy vidí svět úplně jinak. Z toho důvodu je u koně možné pozorovat schopnost projít kolem jistého předmětu naprosto v klidu a při jeho míjení z opačné strany najednou zpanikařit.
• Ze 355°, které koně vidí, je většina viděna jen jedním okem.
• Ze 190°, které vidí člověk, je většina vnímána oběma očima zároveň.

Slepá skvrna:

• Koně mají „slepou skvrnu/slepé místo/mrtvý bod“ za sebou, velký cca 5°, které zahrnují i místo výskytu jezdce.
• Lidé mají slepou skvrnu velkou zhruba 170°.
• Koně mají ještě jedno slepé místo, a to přímo pod svým nosem. Stejně tak jako my si nevidíme pod svou bradu.

Noční vidění - přizpůsobování se světlu:

Koně mají mnohem lepší noční vidění než my, na druhou stranu jejich schopnost ostření je mnohem horší.

Přizpůsobování se světlu je pro koně mnohem náročnější než pro lidi. Pokud se z temného prostředí najednou dostanou na světlo, mohou být koně váhaví a neochotní. V takovémto případě NETLAČTE na koně, nechte jeho oči, aby se přizpůsobily.

Barvy

• Koně vnímají méně barev než lidé.
• Koně jsou do jisté míry barvoslepí s výjimkou zelené barvy.
• Koně snadno rozlišují žlutou a bílou barvu od ostatních barev.

Důležité!!!

Zjištění, že koně jakožto kořist mají úplně jiné vnímání světa než máme my jako predátoři, nás nutí uvědomit si toto:

• Svět na levé straně koně vypadá úplně jinak než svět na straně pravé.
• Když nasedáme na koně, najednou jedna noha přechází z levé strany zorného pole na pravou. Mladé koně toto může často děsit.
• Pokud vycházíte z tmavé haly do přímého světla, je důležité dát koni čas na přizpůsobení se světlu.
• Když začínáme koně jezdit, je důležité si pamatovat, že sedíme přesně v místě, kde má kůň slepé místo, a to je stejné místo, kam by zaútočil predátor.
• Fakt, že je pro koně náročnější zaostřit, vysvětluje proč je kůň najednou  vystrašen z předmětu, který byl v jeho dohledu delší čas. Je to z toho důvodu, že do té doby kůň tento předmět stěží vnímal a najednou na něj zaostřil – protože pohnul hlavou.
• Koně mají lepší sluch a hmat než my. Takže je může polekat něco, čeho my si vůbec nejsme vědomi.

Musíme být disciplinovaní a NIKDY netrestat koně za jeho přirozené chování a reakce!!!

Tím pádem musíme znát, jak fungují koňské smysly! Čím více se toho naučíte o koňském vnímání světa, tím lépe budete schopni se svým koněm pracovat!