Články a videa o koních

Autorka textu: Justine Harrison, equine behaviorist

Někteří trenéři zakládají své výcvikové metody na tom, že každý kůň potřebuje "vůdce", protože věří, že koně by měli "alfu", či "vůdce" přirozeně ve svém stádě. 

Vědci (etologové) již po mnoho let studují chování koní a díky nim víme, že koňské společenství jsou extrémně komplexní a myšlenka jednoho vůdce ve stádě je příliš zjednodušující a nesprávní. Bohužel se tato myšlenka ujala a důsledkem je mnoho koní, kteří jsou šikanováni a nuceni následovat, či "respektovat" lidského vůdce. 

Koně jsou společenská zvířata a přirozeně žijí ve stádech, kde většinou panuje přátelská atmosféra a pouze ojediněle dochází k projevům lehké agrese. V přirozeném prostředí mají spoustu jídla, přístřeší, prostoru a vody, takže koně nemají důvod bojovat s ostatními členy stáda o tyto zdroje z důvodu přežití. Ve skutečnosti se koně mnohem častěji "vyklidí pole" proto, aby se vyhnuli konfrontaci. 

CHOVÁNÍ OVLIVNĚNÉ PROSTOREM A ZDROJI

Nicméně, domestikovaní koně se často dostávají do situací, kde jsou tyto zdroje nedostatečné v důsledku čehož mezi nimi vzniká konflikt. Například: omezená či velmi chudá pastva může pro některé koně znamenat, že se jim nedostane potřebých 18 hodin průběžného "uždibování" a pasení. Toto v kombinaci s nedostatkem prostoru zcela jistě povede k vzniku agresivního chování mezi koňmi, díky čemuž se koně stanou teritoriálními a budou mezi sebou "soutěžit". 

Potenciál na úspěch každého koně v této "soutěži" se pak odvíjí od dvou faktorů. Prvním z nich je jak cenný je pro daného koně daný zdroj (v danou chvíli) - například někteří koně se mohou více cenit vodu a tím pádem jsou připraveni o ni bojovat tvrději a déle než o jiný zdroj. Druhým faktorem pak je schopnost boje – tato může záviset na věku koně, zdraví, velikosti, síle a zkušenostech. 

Všichni koně ve stádě mohou mít konflikty jeden na jednoho kvůli každému ze zdrojů a každý z těchto koní tedy zjistí, kdo takovýto "souboj" vyhraje. Tyto souboje mohou být tak nepatrné jako je třeba jen pohled, či sklopení uší, až po skutečně agresivní útok. Jakmile kůň jednou prohraje souboj o daný zdroj, je nepravděpodobné, že se do něj pustí znovu (se stejným "protivníkem"), tedy pokud nedojde ke změně okolností. 

JE NEJAGRESIVNĚJŠÍ KŮŇ VŮDCEM STÁDA?

Často jsme svědky nejagresivnějšího chování u koně, který má nejvíc, co ztratit. Toto může být způsobeno nedostatkem v dřívějších dobách nebo jeho základní potřeby nejsou aktuálně naplňovány, takže projevy agrese jsou pouhou obranou toho, co považuje za cenné. 

Bohužel jen málo majitelů koní je si tohoto vědomo a díky tomu nesprávně věří tomu, že nejagresivnější kůň ve výběhu je "alfa", či "vůdce" stáda. Přitom o to se vůbec nejedná. Právě naopak velmi často je kůň nejagresivnější právě proto, že je tím, kdo nejvíce strádá. 

VÝZKUM

Studie francouzských vědců se zaměřila na koncept vůdcovství ve stádě. Zjistili, že jednotliví koně nevykazují žádné projevy "vůdcovství", které by zahajovaly hromadný pohyb nebo "pobízeli" jiné členy skupiny k tomu, aby se pohybovali rychleji než jiní. Ve skutečnosti studie zjistila, že rozhodování bylo sdíleno několika členy stáda, a to na základě vzájemného konsenzu. 

Na závěr studie uváděla: "Navzdory široce používanému konceptu vůdcovství v literatuře, je důležité zdůraznit, že žádná studie kvantitativně neukázala, že by určití jedinci konzistentně vykonávali roli vůdce u zvířat pohybujících se ve skupinách". 

Celá studie je dostupná zde.