KONĚČESKY.cz
PŘIROZENÁ KŘIVOST
Všichni koně jsou od přírody křiví. Stejně jako my - koně se rodí buď jako "praváci" nebo "leváci". Stejně tak jako lidé, i koně mají dominantní stranu – tedy jsou ohebnější nalevo, či napravo. Toto může způsobovat velké množství fyzických problémů, které jsou všeobecně nazývány "syndrom křivého koně".
Přirozená křivost se dá rozdělit na křivost vertikální (svislou) a horizontální (vodorovnou).
Vertikální rovnováha souvisí s úhlem, který tělo koně "svírá" se zemí. Když se kůň pohybuje po rovné linii, měl by tento úhel mít 90°. Pohybuje-li se kůň po kruhu, závisí tento úhel na rychlosti a průměru kruhu.
Horizontální křivost nebo nerovnováha znamená, že kůň má příliš mnoho váhy na předku.
Horizontální a vertikální nerovnováha (křivost) dohromady tvoří křivost v laterální rovině, tj. laterální křivost/nerovnováhu. Kůň, který nemá vertikální rovnováhu může například nést většinu váhy na levé přední končetině. K tomu dochází, protože se jeho zadní pravá noha (dominantní končetina) více odráží směrem k levé přední noze. Křivost pak funguje ve dvou směrech:
Společně horizontální a vertikální křivost (nerovnováha) ovlivňují pohyb na diagonále, což vytváří laterální ohnutí v těle koně. Nicméně, toto laterální ohnutí není rovnoměrně rozložené od nosu po ocas, ale je koncentrováno v oblasti krku a ramen. Tělesné jádro koně bývá naopak často příliš ztuhlé. Dohromady mohou vertikální a horizontální nerovnováha způsobit (nechtěné) ohnutí těla koně.
V přírodě koně využívají přirozené křivosti dvěma způsoby.
První výhodou je způsob jakým se kůň pase - "následuje svou hlavu". Toto koním umožňuje pást se pohodlně a pomalu se pohybovat směrem k další trávě/potravě.
Druhou a největší výhodou je schopnost utéci predátorům velice rychle. Výhodou toho, že přenáší svou váhu na přední končetiny, je schopnost zrychlit na "maximální rychlost" během velice krátkého času, což jim umožňuje útěk před případným predátorem. Vertikální křivost ovlivňuje preferovanou nohu, na kterou kůň cválá. Pro koně, ohnutého doprava, bude snazší cválat na pravou nohu. Při rychlém, krátkém útěku je výhodné, pokud všichni členové stáda vyrazí na stejnou nohu. To zajistí, že všichni mohou zatočit doleva, či doprava ve stejné rychlosti. Je-li jeden kůň ve stádě ohnutý doleva a vyrazí na levou nohu zatímco zbytek stáda cválá na pravou, je zde poměrně vysoká pravděpodobnost, že jakmile stádo zahne doprava, zůstane za stádem a stane se tak snazší kořistí pro predátora, který pronásleduje stádo.
Ale co když chceme na koni sedět a jezdit na drezurní závody, vytrvalosti nebo parkury? V takovém případě se přirozená křivost koně stává problémem. Dlouhodobá nerovnováha v rozkladu s sebou nese takřka nevyhnutelnou šanci na zdravotní újmu.
Musíme tedy naučit koně úplně nový vzorec pohybu, a to takový aby nás byl schopen nést, aniž by tím poškozoval své vlastní tělo. Křivost koně je uložena v jeho DNA jakožto pojistka pro přežití. Pochopení a trpělivost je tedy nezbytná při tréninku koně k tomu, aby získal rovnovážný pohyb.
Jak naučit koně rovnováze ve všech 4 dimenzích: vertikální, horizontální, laterální a diagonální, se můžete dočíst v mé knize "Compassionate Training for Today’s Sport Horse; Biomechanics in Four Dimensions, The Key to improving Posture, Balance and Strength".