Dobrý trénink spočívá v postupné přípravě koně ke klidnému provedení chování, často v rušivém prostředí, například pro výstavy, veterinární kliniky, neznámé trasy, kurzy a skupinové lekce. Toto vyžaduje promyšlený postup, snahu a hlavně čas.
Jak moc to chcete?
Nemůže trénovat chování, až když jej potřebujete.
~Julie Flanery
I když souhlasím s touto myšlenkou, technicky někdy lze trénovat chování ve chvíli, kdy jej potřebujete. Ale naléhavost vaší potřeby, může negativně ovlivnit nejen způsob, kterým koně v dané chvíli trénujete, ale také to jak se kůň cítí při tréninku a v dané situaci s vámi.
Ráda pro vysvětlování používám jako příklad učení letmých přeskoků. Pokud člověk nikdy netrénoval letmé přeskoky nebo se mu povedly jen jednou, dvakrát doma, pravděpodobně nepojede na závody očekávajíc, že kůň zvládne provést letmé přeskoky během drezurní soutěže nebo reiningu. Většina lidí by souhlasila, že učiníte tak by dávat nereálné očekávání na koně. Místo toho většina lidí bude letmé přeskoky trénovat doma, pak půjde na malou lokální soutěž, aby přidali více rušivých prvků a tím si otestovali kvalitu výcviku, a to vše předtím než se vydají na velké závody. Přesto mnoho lidí běžně dělá přesný opak u jakéhokoliv jiného typu chování, jehož klidné a spolehlivé vykonání od koně požadují.
Není-li kůň postupně trénovat před dobou, kdy je dané chování nutno vykonat, často vede k situacím, kdy je násilným zacházením nebo nadměrným stupňováním tlaku přinucen k okamžitému splnění cíle: naložení do přívěsu, držení nohy u strouhání, stříhání, očkování, vedení na ruce na rušné koňské akci... Bohužel tento přístup má obvykle za následek vytvoření nežádoucích emocí u koně, jmenovitě pak úzkosti a strachu. Jakmile jsou vytvořeny, tyto emoce budou spojeny s budoucími výskyty stejné situace. Takové emoce může být náročné změnit a vzpomínky spojené s danou situací nejde nikdy vymazat úplně, tím je pravděpodobnější, že se dané emoce vyskytnou při příští situaci v budoucnosti.
Jak tedy postupovat abychom se vyhnuli této pasti:
zamyslete se nad chováním, které chcete od koně situacích, do kterých se on nebo ona může dostat (a ujistěte se, že toto chování projde „Testem mrtvého koně")
Chceme-li být dobrým trenérem pro koně, musíme při tréninku používat mozek. Musíme přemýšlet o tom, jak chceme, aby se naši koně a chovali, a potřebujeme vytvořit postupné tréninkové plány k dosažení tohoto cíle. To pomůže zabránit situacím, kdy omylem koni vštípíme emoce jako je strach během tréninku. Jako příjemný vedlejší efekt tento přístup výcviku také výrazně zvyšuje důvěru, kterou v nás koně mohou mít, i v případě, že se ocitneme v nečekaných, či nouzových situacích.
Děkuji Fenzi Dog Sports Academy za možnost je citovat a inspiraci.