KONĚČESKY.cz
Často vidím a slyším (a sama dávám) tu krásnou a skvělou radu: "Najděte si dobrého trenéra". Co to znamená? Jak poznám skutečně dobrého trenéra? Má to napsáno v občance? Čím více licencí a certifikací, tím lépe? Čím starší tím lepší? Má být modrooký a tmavovlasý? Kdo je to DOBRÝ trenér?
Vzhledem k tomu, že tuto "dobrou radu nad zlato" občas taky dávám a v drtivě většině je následována otázkou: "Můžete mi někoho doporučit?", případně "Jak poznám kdo je dobrý trenér?". V tu chvíli se sama sebe ptám koho bych doporučila... pár tipů určitě mám, ale ne vždy mají čas a nebo prostě nejsou v dané oblasti a já bohužel neznám všechny trenéry v ČR :). Nicméně já sama v hlavě nosím pár kritérií, které u mě musí dobrý trenér splňovat. Rozhodla jsem se, že se s vámi o ně podělím.
Prosím vezměte na vědomí, že vše, co píšu je čistě můj subjektivní pohled na věc, který je založený na mých zkušenostech a zážitcích a také trenérech, se kterými jsem kdy spolupracovala, či je viděla v akci.
Nuže započněmež:
Teď si říkáte: "Tož snad, když je trenér a trénuje lidí, tak asi přemýšlí ne?"
No... jde o to, že příjdete-li za svým trenérem s tím, že jste někde něco vyčetli/viděli, ať už se jedná o odbornou studii, článek na internetu, v časopise, knize nebo video na internetu. Měl by být schopen si Vás vyslechnout a probrat to s Vámi. Nemusí nutně "skočit" po tom, co říkáte. Ona spousta věcí, co je dostupná online (ale i v tištěných médiích) , jsou blbosti, ale pokud s Vámi nesouhlasí, měl by být schopen Vám zdůvodnit, proč se mu to nelíbí nebo naopak se třeba optat, kde jste na to přišli a vyžádat si zdroj informací. Osobně jezdívám trénovat k trenérce, kterou obvykle zasypu dotazy - jedná se o člověka, který je mnohem zkušenější, má zahraniční zkušenosti a to nejen jezdecké, ale i trenérské. Ne vždy se shodneme, jsme každá jiná a pohledy nemáme 100% stejné, ale vždy jsme schopné se o tom pobavit, většinou se odkazujeme na zdroje... no prostě se vzájemně vzděláváme. Přestože se ne vždy shodneme. - tuto spolupráci považuji za extrémně přínosnou.
Opakem tomuto jsou jiní trenéři, se kterými jsem kdy pracovala, kteří na otázky? Často odpovídají:
"Nekecej a makej!",
"To mě nezajímá!" ,
"Kuře nebude poučovat slepici!",
"Když já jsem jezdil vysokou soutěž, tak ty jsi ještě byla na houbách!",
"Celý život to dělám takhle a měnit to rozhodně nebudu!" a podobně.
Od takovýchto trenérů utíkejte, seč Vám síly stačí. Takovíto lidé žijou jen ve svém světě a odmítají cokoliv nového. Je to asi takové, jakobyste preferovali doktora, který má sice 50 let praxi, ale používá předpotopní procedury jen proto, že ty staré fungují (i když třeba hůř nebo jsou rizikovější) a nebude se přece učit něco nového, když to staré nějak funguje....
Máte-li trenéra, který konstantně tvrdí, že jste na koně moc měkcí, a proto "dělá bordel", pak by měl aspirovat na okamžitou výměnu.
Dobrý trenér by se měl vždy zamyslet a zaměřit na to, proč kůň dělá, to co dělá. Ať už je to vyhazování, stavění se na zadní, pohazování hlavou, zalézání za kolmici, ale i méně zřetelné zatínání čelisti, tuhnutí kdekoliv v těle, nadměrné zatínání svalů a vůbec celkové projevy diskomfortu. Dobrý trenér by se neměl bát říci jezdci/klientovi, že by měl zavolat odborníka, ať už je to veterinář, kovář/kopytář, fyzioterapeut, sedlář, výživář, či kdokoliv jiný a měl by být ochotný s daným odborníkem/ky spolupracovat. Stejně tak by neměl mít strach říct jezdci/klientovi, že koník není ve stavu, aby byl ježděn a měl by být schopen doporučit jezdci správnou alternativu - práci ze země, práci na ruce, procházkování, lonžování, práci na dlouhých otěžích, či jakoukoliv jinou alternativu, klidně i změnu ustájení, vyžaduje-li to daná situace. Kůň by měl být prioritou jakéhokoliv trenéra, protože není-li kůň v psychické a fyzické pohodě, je potřeba toto adresovat a třeba se vrátit i na úplný začátek výcviku (a třeba i na zem).
Bohužel se často setkávám s trenéry (a potažmo i jezdci), kteří sice nemají vyřešeno nic moc - koně jim chodí v tenzi s "hlavou v oblacích", lekají se vlastního stínu, přebíhají přes jezdce, bez štajgru nejsou voditelní...ale přesto s trenérem "pracují" na 130cm vysokém parkuru....
Dobrý trenér by měl takového jezdce zastavit a říct mu: "Pokud si nevyřešíš xy, nemůžeš (například) skákat. Pokud v tom budeš pokračovat, zničíš si koně".
Úplně stejně to platí pro posouzení fyzické kondice a možností koně. Trenér by měl být schopen přijít a říci ambicioznímu jezdci, že jeho kůň na to (co chce jezdec dělat) nemá kondici, sílu, vytrvalost (doplňte si dle potřeby), či dokonce říci, že si jezdec zvolil nevhodného koně. Ruku na srdce, fríský kůň je nádherné zvíře, ale asi nikdy se nevyrovná ve vytrvalosti arabskému plnokrevníkovi...
K tomu, aby trenér byl schopen říct ambicioznímu jezdci/klientovi, že je na čase "vrátit se na stromy", místo trénování piafy, či S-kového oxeru, je potřeba sebevědomí. Na druhou stranu by měl být rozhodně schopen příjmout občasnou kritiku, či uznat, že zde jeho znalosti končí a buď konzultovat s jiným odborníkem (např.: sedlářem, fyzioterapeutem, či jiným trenérem …) a nebo klienta na odborníka odkázat napřímo.
Dává-li Vám váš trenér pravidelně do ruky průvlečky, či vyvazuje koně, pak je to docela dobrá známka toho, že vůbec netuší, jak funguje biomechanika zapojení hřbetu a pohyb od zádi. Čtěte, vzdělávejte se a vždy se trenéra ptejte, proč chce, abyste dělali, to co po Vás chce. Měl by být schopen Vám zdůvodnit, proč to chce, a to nejen z důvodu, že je to přípravný cvik na (například) letmý přeskok, ale také proto, že to zapojuje to či ono a tak je to pro koně, či vás správně.
Slyšíte-li od svého trenéra toto:
"Dneska se nějak vleče, donesu ti šporny.",
"Nějak na tebe nereaguje, asi mu dáme raději něco ostřejšího do huby, to ho naučí...",
"Vyvážeme ho, to ho naučí dávat hlavu do nebes!",
"Je to velký silný kůň, budeš potřebovat průvlečky, abys ho vůbec zvládla." a podobné "rady", pak rychle utíkejte!
Trenér, který se snaží cokoliv vyřešit tím, že dá koni (kamkoliv) nějaký "donucovací prostředek", pak neví co s tím vlastně dělat. Chce si jen koně více podrobit, přestože "nepolušnost" koně, neochota jít dopředu, pohazování hlavou, či cokoliv jiného je na 99% jen snaha koně o komunikaci, pravděpodobně se Vám snaží sdělit, že mu něco vadí, že jste na něj příliš tvrdí, že není připraven na to, co se po něm žádá a podobně. Dobrý trenér by toto měl vždy rozpoznat a adresovat. Třeba se i vrátit o krok zpátky a víc protrénovat, to co je třeba.
Pokud už trenér přistoupí k použití určitých pomůcek, měl by být vždy schopen vysvětlit, proč je chce použít, jak fungují a jaký benefit to přinese vašemu koni a Vám. Pokud je odpovědí jen "Nebude s tebou tak zametat!", pak na tuto "pomůcku" nepřistupujte... v drtivé většině si chce trenér jen ulehčit práci a nebere ohled na Vás, ani vašeho koně.
Vídáte-li svého trenéra, jak trénuje další jezdce a těm říká úplně to stejné, co Vám, existuje poměrně velká pravděpodobnost, že má jeden "recept", který aplikuje na všechny - nehledě na plemeno, rámec koně, stupeň výcviku, schopnosti jezdce, charakteru koně/jezdce, zdravotní omezení koně/jezdce a další.
Samozřejmě se může stát, že vy a vaše kamarádka máte podobné problémy a podobné koně, takže postup je podobný/stejný. Nicméně dobrý trenér by měl být schopen přistupovat ke každé dvojici individuálně, a to nejen co do pokynů, ale i přístupu. Některý jezdec/kůň snese poněkud ostřejší zacházení, tj. když po vás trenér zařve, ani vy ani kůň z toho nebudete ve stresu. Naopak jsou dvojice nebo i jednotlivci, kteří po tréninku v takovémto duchu probrečí pár nocí... Dobrý trenér by měl být schopen toto reflektovat a zařídit se podle toho, optimálně bez toho, aniž by slevoval ze svých standardů. Jinak řečeno - stejná věc se dá podat různými způsoby.
Má-li Váš trenér svého trenéra, je to určitě známka toho, že bude alespoň částečně splňovat kritéria výše uvedená. Obvykle to totiž znamená, že si je vědom vlastních nedostatků a snaží se na sobě dále pracovat. Nemusí se nutně jednat o trenéra ve smyslu, kdy každý týden bude absolvovat dril na jízdárně pod osobním dohledem. Jde o to, aby jezdil třeba párkrát do roka na nějaké tréninky, workshopy, semináře, snažil se posouvat, vzdělávat. Přinejmenším by měl číst knihy, články apod. Nemusí jít nutně o jednoho trenéra, klidně může jít o celou plejádu trenérů a osobností, se kterými spolupracuje nebo je přinejmenším sleduje.... No asi tušíte, co mám na mysli.
Většina odstavců výše pořád dokola staví na tom, že by měl trenér mít znalosti, vědět co dělá a být schopen to vysvětlit. To je rozhodně pravda a za mě je to základní stavební kámen trenérství. Nicméně... dobrý trenér by Vám měl umožnit i "cítit" to, co po Vás (a koni) chce.
Je jedno jak toho docílí, ať už je to, že Vám, ve chvíli, kdy kůň pracuje správně řekne: "Teď je to správně, cítíš to?", čímž Vás pravděpodobně přiměje k tomu uvědomit si, jak se cítíte, co děláte atp. a nebo má možnost posadit Vás na svého koně, nechat Vás jen sedět a cítit a s koněm pracuje ze země - čímž Vás nechá procítit, přesně to co od Vás chce... (tohle je BOŽÍ!)
Osobně jsem došla k tomu, že vysvětlování je super a je parádní vědět, co od koně technicky/biomechanicky chcete. Nicméně, toto by za mě mělo probíhat před tréninkem ze země v rámci určité teorie, případně tvořit max. 1/5 práce ze sedla, tedy 1/5 posloucháte vysvětlování, zbytek (4/5) cítíte a "děláte".
Zkusím to ještě přiblížit. Osvědčilo se mi následující: před tréninkem (nebo třeba v rámci krokování na zahozené otěži) probrat s trenérem, co se bude dnes dělat a co by mělo být cílem. Ve chvíli, kdy začínám pracovat už je pro mne nejlepší poslouchat jen prosté příkazy, nad kterými nemusím přemýšlet a jen je plním, např.:
"Povol vnitřní otěž."
"Nabídni mu vnější otěž."
"Padá ti na vnitřní rameno, vyveď ho ven.",
"Trochu více energie." atp.
Veškeré složitější vysvětlování by mělo probíhat ve chvíli, kdy nemusím korigovat koně a sebe. Ve chvíli, kdy (například) dostanu koně do vertikální a horizontální rovnováhy a on vyklene hřbet, uvolní se a jde na rovnovměrném kontaktu, bych ráda slyšela něco jako: "Super! To je ono! Cítíš to? Navnímej si to!".
Osobně se mi totiž lépe vrací k pocitu, než k tomu, že jsem měla ruce takto, nohy takto, zadek asi takhle...:)
Přikládám odkaz na video, ve kterém mě DVM Karin Liebbrandt trénuje.
Na začátku můžete slyšet, že mi říká, že jestli budu ještě "tahat za tu vnitřní otěž, tak mě zabije" (i will kill you for that) :D. Tato kritika je rozhodně zasloužená a Karin ví, že si ji ke mně může dovolit. Pak mi dává jednoduché příkazy jako "Povol vnitřní otěž! Hledá kontakt na vnější, vezmi si ho. Více energie." apod. A na konci, kdy dostanu koně tam kam je potřeba (alespoň při mém stupni schopností), slyším obrovskou pochvalu "GO HANA!" (DO TOHO!) :D, což mě v danou chvíli obrovsky nabudilo, mimoto jsem měla možnost si danou chvíli procítit a zapamatovat. Za mě prostě super.
Jen dodám, že kolegyně - kurzistka, která byla podstatně jemnější povahy, nikdy žádné ostré výhružky neslyšela, prostě ke každé z nás přistupovala tak, jak bylo potřeba!
Dobrý trenér by podle mého měl mít své standardy a z nich by neměl slevovat. Osobně mi nevadí, když po mě občas trenér zařve, pokud něco dělám vytrvale delší dobu a nemůžu se daného (zlo)zvyku zbavit (viz video a popis výše), či mi řekne, že na danou práci ještě nejsem já (nebo kůň) připravená a je potřeba se vrátit o krok (nebo třeba kilometr) zpět.
Nicméně po práci pod různými trenéry s různými přístupy jsem zjistila, že je velice důležité ocenění ve správnou chvíli. V podstatě se jedná o pozitivní posilování v pravém slova smyslu, neočekávám sice kus mrkve, či dortu, ale pokud ve chvíli, kdy udělám já (a potažmo i kůň) to, co trenér chce, očekávám pochvalu nebo alespoň informaci o tom, že je to tak jak má být. Nedostane-li se mi tohoto ujištění, jsem nervozní neb nevím, co přesně dělám (prostě R+).
Trenér, který Vám po každém tréninku sděluje, že to bylo horší než posledně, že byste na koně už neměli lézt nebo že byste možná měli zvážit změnu sportu, není možná tak dobrý jak se zdá. Samozřejmě, né každý den se daří. Ani vy, ani kůň (a dokonce ani trenér) nejste stroje, takže se prostě může stát, že v daný den se nic nedaří. Ale pokud takový den nastane - dobrý trenér by měl říct: "Víš co, dneska není/nejsi ve své kůži, nechcete raději na projížďku?" Nebo změnit práci podle toho, co by mohlo Vám/koni v dané situaci pomoct.
Uznat, že dneska je prostě "den blbec" není slabost, naopak!
Ufff, to jsem to teda rozepsala. Původní plán byl pár odrážek a i tak jsem si jistá, že jsem na něco zapomněla a časem to doplním.
Je mi jasné, že ne každý trenér musí být dokonalý superman a nadčlověk. I trenéři "mají své dny" :D, ale pokud budete vhodnost trenéra alespoň trochu hodnotit, dle výše zmíněného, máte (podle mě) slušnou šanci najít někoho, kdo Vám skutečně pomůže.
Hodně štěstí při hledání dobrého trenéra!
Velice pekne napsane s kusem pravdy.
