KONĚČESKY.cz
I když je u koní agresivita při krmení čím dál častějším jevem, nejedná se o normální koňské chování. V tomto článku se dočtete, proč k takovému nežádoucímu chování dochází a proč je důležité mu zamezit.
Agresivita
Koně nejsou od přírody agresivní tvorové. Ve volné přírodě převažuje afiliativní chování nad agonistickým. Afiliativní chování je takové, kterým dochází k harmonizaci vztahů mezi jedinci, zatímco agonistické chování je defenzivní nebo agresivní a vede naopak ke zhoršení vztahů.
Agresivní chování něco stojí - bojem se spalují drahocenné kalorie, přináší s sebou riziko zranění nebo úmrtí, může přilákat predátory a zpravidla zvyšuje fyzický a psychologický stres jedince. Pro společenská (stádová) zvířata jako jsou koně, jejichž bezpečnost závisí na členech stáda, poškozuje takové chování zásadní sociální vztahy. K agresivnímu chování se tedy koně uchylují pouze tehdy, pokud mají pocit, že na tom závisí jejich přežití.
Zdroje
Zdroje jsou věci obecně potřebné pro přežití. Některá zvířata se zdroje může snažit obstarávat tím, že se budou chovat agresivně - především pokud jsou zdroje nedostatkovým zbožím. Kromě jídla a vody mohou být za zdroje považovány i další věci podle toho, co druh potřebuje k přežití (přístřešky a jiná útočiště, druzi, teritorium apod.).
Zatímco některá zvířata jsou přirozeně agresivní, aby si zachovala přístup k jídlu, u koní je v přirozeném prostředí pravdou opak. Jelikož je v přírodě potravy dostatek a je snadno přístupná, nemají tendence k agresivnímu chování - a to ani tehdy, pokud je potravy méně, v takovém případě koně raději pokryjí větší prostor, než aby ho agresivně bránili. A pokud divocí koně narazí na zdroj, kterého je málo (např. voda nebo sůl), většinou se kolem něj shromáždí a strkají se (nebojují) dokud se nedostane na každého.
Management a praktiky, které tvoří stresové prostředí
Způsob, jakým je kůň vychováván formuje i to, jak se kůň chová, když má přístup k potravě nebo když je krmen. Jestliže měl kůň dříve krmení spojené s bolestí nebo stresem, může se k ostatním chovat agresivně v momentech, kdy je potrava k dispozici.
Koně se vyvinuli, aby jedli po malých částech téměř neustále. Jejich gastrointestinální systém funguje nejlépe, když neustále zpracovává potravu. Žaludek koně neustále produkuje kyselinu - asi 1,5 litru každou hodinu. Pokud je žaludek prázdný, kyseliny snadněji dosáhnou na vrchní třetinu orgánu, která nemá ochrannou vrstvu a je tedy náchylná k tvorbě vředů. Krmení tvz. “jídel”, tedy krmení jen v určitou dobu omezené množství, často vede k tomu, že kůň potravu zhltne a je potom vystaven delší době bez jídla. Koně by měli mít možnost “žvýkat” zhruba 18-20 hodin denně a “nežvýkat” po dobu celkem asi 4-6 hodin (to vše za 24 hodin). Pokud koně krmíme na dávky, může se stát, že se tyto údaje prohodí - například se může stát, že kůň, který dostává krmení jen v určitou dobu, bude žvýkat jen celkem 4-6 hodin a zbylý “nežvýkací” čas bude 18-20 hodin. Takové hladovění je pro koně jak fyzicky náročné, tak psychicky tíživé a může vést k negativnímu ovlivnění jejich chování.
Koně, kteří mají žaludeční vředy, často cítí bolest jen okamžik po tom, co potravu pozřou. Po několika takových epizodách začnou při přijímání potravy váhat. Zcela jistě chtějí žrát, ale zároveň se chtějí vyvarovat bolesti s tím spojené. Proto se mohou chovat agresivně ve chvíli, kdy jim jídlo neseme, nebo pokud se nacházíme vedle nich, zatímco jedí.
Odstavení může u hříběte vyvolat negativní asociace spojené s jídlem nebo s krmením. V přírodě proces odstavení začíná až 8-9 měsících, zatímco v zajetí je běžné odstavování už 4-6 měsících. V takovém věku však ještě není zažívací ústrojí hříběte zcela schopno krmení trávit, tudíž je třeba jej krmit speciálními směsmi, abychom zajistili jeho správný fyzický vývoj. Předčasně odstavená hříbata, která jsou takto krmena, tak mohou zažívat stejné problémy jako dospělí jedinci. A aby to nebylo všechno, předčasné odstavení je pro hříbě stresující: hříbata nepotřebují jen mléko svých matek, ale i psychickou podporu. Stres spolu s nevyhovujícím krmením může i u hříbat vést k tvorbě žaludečních vředů. Předčasnému odstavu jsou rovněž přičítány zlozvyky jako je klkání.
K agresivnímu chování se mohou uchýlit i koně, kteří sami o sobě s přijímáním potravy nemají žádný problém, a to tehdy, když se v jejich blízkosti nachází jedinec, který se agresivně chová vůči nim. Dříve bezproblémový kůň se tak může stát defenzivním ve snaze držet si odstup od agresivního jedince. Pokud se takové prostředí nezlepší, stane se čas krmení stresujícím pro všechny členy stáda.
Agresivita vůči lidem během krmení
Koně se během krmení mohou chovat agresivně i vůči lidem. K tomu dojde ve chvíli, kdy příchod člověka s krmením značí pro koně začátek stresujícího okamžiku (jak bylo zmíněno dříve). Příklad: člověk přichází s krmením, kůň sklopí uši, člověk položí krmení před koně a odchází. Vzato z pohledu koně: sklopení uší vyústilo k získání krmení. V takových případech je nutné určit přesný důvod, proč se kůň šklebí, a vyřešit problém u samého původce, namísto potlačování tohoto chování trestáním. Jak již bylo zmíněno dříve, kůň, který se chová agresivně při krmení, může mít nediagnostikované žaludeční vředy nebo mohl být dříve krmen v nevyhovujícím stresujícím prostředí, které mu způsobilo přetrvávající fyzickou i psychickou nepohodu.
Lidé, kteří se sami uchylují k agresivnímu chování, například když odhánějí dotěrného koně od krmení nebo když se naopak snaží potrestat agresivní chování, mohou očekávat stejný typ chování i od koně. Zatímco je pravda, že je třeba koně naučit vhodnému chování při krmení, koňští behavioristé nedoporučují dosažení tohoto cíle násilím, protože takový přístup se může brzy obrátit proti člověku a vyústit v nadměrnou agresi a další nežádoucí chování.
Lidé často věří tomu, že agresivním odehnáním koně od žrádla ukazují svou nadřazenou pozici. Nicméně to, že koně žijí v hierarchii ovládané dominantními jedinci je velice zastaralá a nepřesná představa o tom, jak to ve stádě chodí. Tento typ myšlení, jakým se díváme na vztahy mezi člověkem a koněm, je rovněž přispívajícím faktorem ke vzniku behaviorálních problémů u koní. To, že koně od krmení odeženeme, ho naučí jen to, že lidé jsou agresivní a nepředvídatelní tvorové. Rovněž to může být jedním z důvodů, proč se kůň chová tak, jak se u krmení chová - agresivně.
Jak jednat s koněm, který je při krmení agresivní
Než se pokusíte o nápravu koně, který se při krmení chová agresivně, musíte zvážit dva důležité body:
Jestliže koně trápila bolest, která však byla odstraněna, je možné, že si kůň bude krmení s bolestí i nadále spojovat. V takových případech se jako efektivní mohou projevit změny v managementu a vytvoření pro koně přívětivého prostředí.
Změny v místě krmení mohou být následující: existence více krmných stanovišť, než je ve stádě koní (např. 10 kupek sena na 5 koní), zajištění trvalého přístupu k senu, rozmístění po výběhu a oddělování koní při krmení jádra.
Nápomocné může být i užití bariér (např. ploty) mezi koněm a člověkem během krmení, aby se pokud možno zamezilo agresivnímu chování a potřebě trestů v případě ohrožení. Behavioristé tvrdí, že v případě koní, kteří jsou u krmení agresivní, je obecně nežádoucí užívání násilí jako trestu. Trestání může agresivitu vystupňovat a zapříčinit další nechtěné chování. Koňští behavioristé tak při řešení nejzávažnějších případů agrese trestání nepoužívají vůbec a raději sahají po pro koně více příznivějších metodách.
Shrnutí
Koňští behavioristé při řešení agresivity spojené s krmením volí delší postup bez fyzického trestání. Zjistí, co koně k takovému chování vede, zaměří se na faktory podporující takové chování a naučí koně, jak by se měl chovat.
AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ KONÍ U PŘIJÍMÁNÍ POTRAVY NENÍ NORMÁLNÍ
Nejenže takoví koně jsou nebezpeční svému okolí, ale je to rovněž známka toho, že zažívají nějakou formu stresu, že jsou nešťastní. Pokud se váš kůň chová u krmení agresivně, nechte jej nejprve zkontrolovat veterinářem, abyste vyloučili bolest jako příčinu. Za druhé, ujistěte se, že koně při krmení nikdy nemají zapotřebí hlídat si (a tím pádem se chovat agresivně) svoje krmení. Za třetí, vyhněte se fyzickému trestání ve snaze chování potlačit. A konečně, pokud si nejste jisti, raději kontaktujte osobu, která má s takovými koňmi zkušenosti, aby vám pomohla problém vyřešit.