Články a videa o koních

KoněČesky.cz

Kopyta

10 mylných tvrzení o bosonožství

10 MYLNÝCH TVRZENÍ O BOSONOŽSTVÍ

Pokaždé, když napíši nebo publikuji článek související s bosonožstvím, zdá se, že dostanu rozsáhlou škálu komentářů. Mnoho z nich je podporujících, ale některé také ne. A přestože obvykle nemám zájem debatovat s lidmi na internetu, jsem z některých odpovědí u vytržení. Někteří lidé jsou opravdu šťastní majíc své koně okované – a to je jejich věc. Ale připadá mi zajímavé, že mnozí věří, že bosonožství prostě na jejich koně nebude fungovat.

Ráda bych poukázala na některé hlavní mylné názory, které jsem buď slyšela nebo četla, týkající se bosonožství:

1) Bosonožství znamená pouze to, že sundáš koni podkovy

Samozřejmě, kůň technicky bude bosky, když mu sundáš podkovy, ale mít zdravého, schopného bosého koně je trochu komplikovanější. Bosonožství je skutečně životní styl, který si žádá vzdělaného kopytáře (kterým můžeš být jistě i ty, pokud se tak rozhodneš), správnou stravu, pohyb a schopnost být trpělivý a přizpůsobivý, zatímco si tvůj kůň navyká. Podle toho, co děláš se svým koněm, budeš možná potřebovat během přechodného procesu boty. Klíčové v bosonožství je být poučený. Nebuď pouze přihlížející, ale místo toho buď aktivní účastník péče o kopyta svého koně.

2) Plnokrevníci mají špatná kopyta a prostě nemůžou být bosí

To je velmi častý mylný názor. Pravdou je, že mnoho plnokrevníků má slabá kopyta. Ale z toho bych nevinila genetiku, ale spíše fakt, že většina z nich je podkována ve velmi nízkém věku (kvůli závodění) předtím, než vnitřní struktury kopyta mají šanci se plně vyvinout. Spoj to se stresem ze závodění a není divu, že mnoho z nich má problémy s kopyty. Ale se správnou stravou, trimem a cvičením, mohou být i plnokrevníci bosky, jako většina ostatních koní. Tady je pár odkazů, které to dokazují: 

Thoroughbred Feet are Just Fine: Meet Garwin [AJ]

English Thoroughbreds Can’t Go Barefoot, Can They? [AJ]

A zde je odkaz na příběh o plnokrevnících, kteří bosí závodí: Barefootin’: A Healthy Choice for Soundness? [AJ]

3) Bosí koně si na tvrdém terénu opotřebují kopyta až na kost

To je další častý mylný názor, nad kterým se již delší dobu zamýšlím. Předpokládám, že když to někdo říká, myslí na to, co by se mohlo stát, kdyby prostě sundali koni podkovy a hned jej vzali na nerovnou cestu nebo celý den jezdili po betonu. Ujišťuji tě, že většina koní by byla velmi rozbolavělá. Opotřebovalo by to nějak kopytní stěnu? Pravděpodobně ano. Ale kdo se zdravým rozumem by jezdil na svém koni po nerovném terénu, když na to jeho kopyta očividně nejsou připravená?
Přechod na bosonožství obvykle trvá nějaký ten čas.  Neměli bychom očekávat, že se koně "přepnou" přes noc.  Ale s vhodným trimem, stravou a pohybem (už zním jako opakující se rozbitá deska), chodidlo kopyta ztvrdne (zmozolovatí). Tento proces se rychleji uskuteční v suchém prostředí.
Jen se podívej na tyto polodivoké Fellské pony v Anglii. Myslíš, že mají kopyta opotřebovaná až na kost?

VIDEO

4) Kopytáři nejsou tak vzdělaní jako podkováři
V každém stádě se najde černá ovce, ale většina kopytářů, co znám, bere svou práci velmi vážně. Studovali kopyta daleko více, než si většina lidí dovede představit. Já nejsem certifikovaná žádnou příslušnou kopytářskou školou, ale pokud by ses zeptal mého manžela, kdo ví o kopytech víc – jestli já nebo on (který kdysi dávno navštěvoval podkovářskou školu), bez pochyby by řekl mě. Myslím, že majitelé koní dlouho nahlíželi na své podkováře jako na specialisty, a zatímco většina z nich je mimořádně vzdělaná, najdou se i tací, kteří ví právě dost na to, aby přibili podkovu. Dále mějte na mysli toto: Kováři se soustředí na tvarování a aplikování podkovy na rovné kopyto, zatímco kopytáři se více soustředí na vytváření zdravého funkčního kopyta zevnitř. Obojí vyžaduje znalosti – ale velmi odlišný typ znalostí.

5) Koně s navikulárním syndromem (s podotrochlózou) nebo schvácení koně nemůžou být bosky
Naopak, vhodný trim (často spojen s používáním terapeutických bot) může pro tyto koně znamenat značný rozdíl. Četla jsem nespočet příběhů o koních odsouzených k smrti, kteří se vyléčili s pomocí znalého kopytáře. Pokud jde o schvácení, Jaime Jackson má skvělou knihu, kterou doporučuji: Schvácení: Prevence a léčba přirozenou cestou. Znovu, bosonožství je více než pouhé sundání podkov, musíte brát zřetel také na stravu a prostředí, obzvláště u schváceného koně.
Co se týče podotrochlózy, mnoho koní se rychle vyléčilo hned potom, co byly sundány podkovy a kopyta byla vhodně trimována. Zde je pouze jeden z příkladů, o kterém jsem napsala před několika lety.
Pro více informací ohledně bosého koně s podotrochlózou, doporučuji tento článek od Petea Rameye.

6) Sportovní koně nemůžou být bosky
To je jako fráze, že divocí koně nemohou být bosky. Je to směšné. Ve skutečnosti nyní pracuji na článku pro další publikaci o bosém sportovním koni na vrcholové úrovni. Není to běžné, ale zatraceně, mohlo by být. Tady je příspěvek, který jsem napsala na toto příslušné téma.

7) Bosí koně jsou náchylnější k uklouznutí/mají problémy s trakcí
To jde ruku v ruce s mylným názorem č.6 a prostě to není pravda. Jednou jsem četla skvělé přirovnání od Petea Rameye. Ptal se, co na autě by mělo lepší trakci - pneumatika s ocelovým okrajem nebo gumová pneumatika? Bosé kopyto má lepší průtok krve a tlumení nárazů - navíc se může roztáhnout tak, jako žádné okované kopyto ne. Trakce zkrátka není problém.

8) Bosí koně nemohou být ježděni po kamení
Vrať se k videu zveřejněném u č. 3. Můžou, pokud jim byl dán čas se přizpůsobit tomuto typu terénu. Čím více je kůň ježděn po nerovném terénu, tím více bude schopný to zvládnout. Pokud jsou ustájení na nerovném terénu, pravděpodobně to vůbec nebude problém.

9) Bosonožský trim a pastevní trim je v podstatě to stejné
Necvičenému oku mohou tyto dva trimy připadat stejné. Ale jsou vcelku odlišné. Zaprvé: kováři se učí, jak vystrouhat kopyto při přípravě na podkování. I když nepřibíjejí podkovu, stejně strouhají stejně (ledaže by se učili bosonožský trim). Kopytáři nechají chodidlo a střelku z větší části tak, zatímco podkováři nejspíš vystrouhají chodidlo a sníží střel. Kopytáři se zaměřují na odstranění sukní, zatímco kováři se tím obvykle nezabývají. Kopytáři většinou zakulatí kopytní stěnu do tzv. mustang rollu. Kováři to obvykle nedělají. Toto je pouze pár odlišností.

10) Bosonožský trim je dražší než podkování
Tento mylný názor vychází z faktu, že je doporučováno bosé koně trimovat každé 4 týdny (nebo eventuálně v kratších intervalech). I když je pravda, že si kopytáři za svůj trim účtují trochu více než pokováři za jejich trim, stejně nakonec dlouhodobě ušetříte. 
Tady máš trochu matematiky. Neznám teď běžnou cenu podkování, ale asi před 15 lety jsem platila mému kováři, kterého mi doporučil veterinář, 90 dolarů (nyní v přepočtu asi 1977 Kč, pozn. překladatele) za vystrouhání a okování koně. V té době byl z vyšší třídy, ale řekněme, že sada podkov stojí 80 dolarů (nyní v přepočtu asi 1757 Kč).

80 dolarů (1757 Kč) každých 6 týdnů = 640 dolarů za rok (14 tis.)
30 dolarů (660 Kč) každé 4 týdny = 390 dolarů za rok (8,5 tis)

I když se ceny liší od toho co jsem publikovala, pravděpodobně ti bosonožství stejně ušetří peníze. (A pokud se naučíš strouhat si sám, jediné tvé náklady jsou za nářadí!).

Tak zatím,
Casie




Komentáře

Přidat komentář